Tradice a zvyky Moravského krasu: poutě, hody a řemesla z podzemí

Moravský kras není národopisná oblast jako Slovácko, ale svoje tradice má. Dvě velká poutní místa: Křtiny, jedno z nejstarších mariánských poutních míst na Moravě, a Sloup, kam na Květný pátek přicházejí tisíce poutníků. Krojované hody se drží například ve Křtinách a v Rudici. Na podzim se loví rybníky v Jedovnicích. A je tu i to, co jinde v Česku nenajdete: kraj, který žil z železné rudy, vesnice, kde se vyráběly perleťové knoflíky, a pověsti, které vznikly z toho, čeho se lidé báli v podzemí.

RYCHLÉ ODKAZY ⛪ Poutě · 💃 Hody · 🐟 Výlovy · ⚒️ Řemesla · 👻 Pověsti · 🏞️ Moravské Švýcarsko · ❓ Časté otázky

Na vrchovině nad krasem byla vždycky chudá půda. Lidé si museli přivydělávat jinak než na polích a s podzemím žili v jedné krajině. To se promítlo i do zvyků.

Poutě

Křtiny

Křtiny patří k nejstarším mariánským poutním místům na Moravě. Podle legendy byla v roce 1210 přenesena do Křtin socha Panny Marie z nedaleké Bukovinky a podle jiné pověsti tu křtili svatí Cyril a Metoděj. Dnešní barokní chrám Jména Panny Marie postavili podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichela v letech 1718–1750.

Poutní období začíná po svátku Nanebevstoupení Páně. Hlavní pouť se koná o svatodušních svátcích, na přelomu srpna a září je korunovační pouť k výročí papežské korunovace milostné sochy a v říjnu dušičková pouť. Při hlavních poutích a o Dušičkách bývá přístupná i kostnice pod kostelem. Aktuální termíny jsou na pmkrtiny.cz. Víc o obci v článku Křtiny.

Sloup

Sloupský poutní kostel Panny Marie Bolestné stojí kousek od Sloupsko-šošůvských jeskyní. Tradice začíná rokem 1728, kdy se do obce dostala socha Panny Marie Bolestné. Nejdřív ji uložili ve sloupském mlýně, kde se u ní podle vyprávění uzdravila mlynářova dcera. Kostel pak vznikl v letech 1751–1754 z podnětu rájeckých hrabat z Rogendorfu, hraběnka Karolina z Rogendorfu je pohřbená v kryptě.

Hlavní pouť je na Květný pátek, tedy v pátek před Květnou nedělí, a přicházejí na ni tisíce lidí z celé diecéze. Druhá velká pouť je na podzim, kolem svátku Panny Marie Bolestné v polovině září. Poutní bratrstvo z 18. století bylo zrušeno a obnovilo se až v roce 2003.

Do Sloupu se chodilo pěšky z okolních vesnic. V Senetářově si lidé cestu na pouť zkracovali polní a lesní cestou přes Ostrov a celé procesí šlo asi hodinu. Víc v článku Pomístní jména a pověsti Senetářova.

Hody

Krojované hody, při kterých chasa prosí starostu o hodové právo, se v okolí krasu drží například ve Křtinách. Stárci zvou lidi po městečku, pod májí se čte hodové právo a chasa tančí moravskou besedu.

V Rudici pořádají už přes deset let Antonínské krojované hody, které se konají v červnu. Pořadatelé chtějí, aby se vesnice z okolí navzájem navštěvovaly v krojích, tak jak je to zvykem na jihu Moravy.

Termíny hodů se každý rok mění, najdete je v kalendářích akcí obcí.

Výlovy

Podzim v Jedovnicích patří výlovům. První zpráva o výlovu Olšovce je z roku 1900 a zmínky o rybářství v Jedovnicích sahají do roku 1741. Výlov Olšovce je dodnes dvoudenní akce, na kterou se sjíždí celý kraj. Všechno v článku Výlovy rybníků u Moravského krasu 2026.

Čím se tu lidé živili

• Železo. Kras nezbohatl na polích, ale na železné rudě. Hutníci tu tavili železo už v 8. století a ruda se těžila až do roku 1893. Blanenské železárny Salmů proslavila umělecká litina. Celý příběh v článku Železný kras.
• Perleťové knoflíky. V Senetářově a okolí se dlouho vyráběly perleťové knoflíky, dokud je nevytlačila levnější umělá hmota. Připomíná je místní Muzeum tradičního bydlení a perleťářství.
• Vepřovice. Na vrchovině si lidé stavěli domky z ručně dělaných nepálených cihel, kterým se říkalo vepřovice.

Pověsti z podzemí a okolí

Krajina s propastmi a ponory dávala lidem důvod k pověstem.

• Macocha dostala jméno podle pověsti o maceše, která shodila nevlastního syna do propasti. Viz Propast Macocha.
• Čertův hrádek u Blanska, kde prý žil čert a unášel dívky, a Čertův most v Suchém žlebu s pověstí o pokladu. Viz Čerti v Moravském krasu.
• Pověst o Kojálovském, který přesazoval hraniční kameny a za trest běhá po Kojále. Viz Pomístní jména a pověsti Senetářova.

Pověsti z krasu sbíral už rudický učitel Hugo Václav Sáňka, posmrtně vyšla kniha Speleologický folklor Moravského krasu (1947), na které se podílel. Viz Hugo Václav Sáňka.

Moravské Švýcarsko

V 19. století se kraji neříkalo Moravský kras, ale Moravské Švýcarsko. Romantici sem jezdili za skalami a žleby a nejobdivovanější byla Macocha a Čertův most. Název Moravský kras se ujal až na začátku 20. století díky Karlu Absolonovi. V Muzeu Blanenska má tahle doba vlastní expozici Obrazy z Moravského Švýcarska.

Časté otázky

Kdy je pouť ve Sloupu? Hlavní pouť je na Květný pátek, tedy v pátek před Květnou nedělí. Druhá velká pouť je v září kolem svátku Panny Marie Bolestné.

Kdy je pouť ve Křtinách? Hlavní pouť je o svatodušních svátcích. Další poutě jsou na přelomu srpna a září (korunovační) a v říjnu (dušičková).

Jsou v Moravském krasu krojované hody? Ano, například ve Křtinách a v Rudici. Termíny se každý rok mění.

Co se v Moravském krasu dříve vyrábělo? Hlavně železo, v Senetářově a okolí perleťové knoflíky a v Blansku umělecká litina.

Informace ověřeny k 10. 10. 2026. Zdroje: Katalog brněnského biskupství: Sloup, kostel Panny Marie Bolestné; Biskupství brněnské: Ve Sloupu uctily tisíce poutníků Pannu Marii Bolestnou; Moravský kras: Poutní místa v Moravském krasu a okolí; Poutní místa ČR: Křtiny; Brněnský deník: Kroj na hody; Vilémovice: Antonínské hody Rudice; Zukal, A.: Historie Senetářova; brožura DSO Moravský kras.