Hugo Václav Sáňka: venkovský učitel, který zamykal jeskyně

Hugo Václav Sáňka (1859–1929) byl řídící učitel v Rudici, který po večerech zkoumal Moravský kras. Jako jeden z prvních hledal v lesích kolem Rudice pozůstatky raně středověkých železářských hutí. V roce 1901 se stal konzervátorem Moravské musejní společnosti a prosazoval, aby se vchody do jeskyní zavíraly železnými mřížemi, protože návštěvníci olamovali krápníky a odnášeli kosti. Kalcitovým útvarům z louky u Olomučan dal jméno „koblížky“, které se používá dodnes. Na sklonku života byl kronikářem Blanska. Dnes ho zná málokdo, přitom bez lidí jako on by se o krasu vědělo mnohem méně.

RYCHLÉ ODKAZY 🧑‍🏫 Učitel z Rudice · ⚒️ Stopy dávných hutníků · 🔒 Mříže na jeskyně · 🍩 Olomučanské koblížky · ❓ Časté otázky

Když se mluví o badatelích Moravského krasu, padnou jména Wankel a Absolon. Kolem nich ale pracovala řada lidí, kteří neměli univerzitní katedru ani bohaté sponzory. Měli třídu plnou dětí, početnou rodinu a málo peněz. Jedním z nich byl Hugo Václav Sáňka.

Učitel z Rudice

Narodil se 26. března 1859 v Černé Hoře u Blanska. Od roku 1872 chodil na Slovanské gymnázium v Brně, ale kvůli rodinným financím přešel na učitelský ústav, který dokončil v roce 1879. Hned potom nastoupil jako učitel v Lipovci.

Pak přišla typická kariéra venkovského kantora: v roce 1882 Jedovnice, v letech 1884–1890 Milonice a od roku 1890 Rudice. Tam zůstal 35 let, až do roku 1925, většinu té doby jako řídící učitel. S manželkou Marií, rozenou Mokrou, měli početnou rodinu. Synové Rudolf, Hugo a Karel se stali chemikem, literárním historikem a pedagogem.

Rudice leží uprostřed krasu, mezi Rudickým propadáním a Jedovnicemi. Pro člověka se zájmem o přírodu a historii to bylo ideální místo.

Stopy dávných hutníků

V lesích kolem Rudice se dodnes dají najít pozůstatky hutí, kde se ve středověku tavilo železo z místní rudy. Sáňka patřil k prvním, kdo je systematicky zkoumal. Navázal tím na Jindřicha Wankela.

Podle přehledu výzkumů v časopise Ochrana přírody (2006) popsal kolem roku 1915 několik hutnických dílen v lesních tratích s místními jmény Nad kapličkou, V pivovarce, V průklestu, Za pazdernou, Žlíbek, Žegrov a Padouchov. Výsledky vycházely v Časopise Moravského musea.

Dnes víme, že železářství v okolí Rudice mělo tradici celá staletí a archeologové tu odkryli i huť z přelomu 8. a 9. století. Celou historii hutnictví v krasu popisujeme v článku Železný kras. Víc o místní rudě a geodách v článku Rudické geody a o obci v článku Rudice.

Mříže na jeskyně

Díky svým výzkumům byl Sáňka v roce 1901 jmenován konzervátorem Moravské musejní společnosti v Brně. Měl na starost ochranu památek v krasu a vzal to doslova.

Na přelomu století byly jeskyně volně přístupné každému. Lidé si odnášeli krápníky jako suvenýry a z jeskynních sedimentů vybírali kosti pravěkých zvířat. Sáňka proto prosazoval, aby se vchody do jeskyní zabezpečily železnými mřížemi. Dnes je to samozřejmost a mříže uvidíte u mnoha jeskyní v krasu. Tehdy to byl nový nápad.

Spolupracoval s předními badateli své doby včetně Karla Absolona. Kromě odborných článků psal i o pověstech krasu. V roce 1928 vyšla jeho kniha Tajemný svět a posmrtně v roce 1947 Speleologický folklor Moravského krasu, na které se podílel jako spoluautor.

Olomučanské koblížky

Jedna Sáňkova stopa v krasu přetrvala dodnes ve slovníku geologů. Na Suché louce u Olomučan se vyskytují zvláštní kalcitové konkrece, zakulacené útvary, které vznikají uvnitř horniny. Sáňka jim dal český název koblížky.

Pod tímhle jménem lokalitu najdete i v dokumentaci Správy CHKO Moravský kras: „naleziště kalcitových konkrecí, tzv. olomučanských kobližků“. Louka leží nedaleko zříceniny Čertův hrádek, takže se dá spojit s výletem, který popisujeme v článku Čerti v Moravském krasu.

Po odchodu do penze se Sáňka přestěhoval do Blanska a v roce 1927 se stal městským kronikářem. Zemřel 6. února 1929 v Blansku.

Časté otázky

Kdo byl Hugo Václav Sáňka? Učitel, archeolog a znalec Moravského krasu (1859–1929). Většinu života učil v Rudici, od roku 1901 byl konzervátorem Moravské musejní společnosti a na sklonku života kronikářem Blanska.

Co v krasu objevil? Zkoumal pozůstatky raně středověkých železářských hutí v okolí Rudice a výsledky publikoval v Časopise Moravského musea.

Proč jsou u jeskyní mříže? Chrání krápníky a jeskynní sedimenty před poškozením a dnes i zimující netopýry. Sáňka byl jedním z prvních, kdo uzavírání vchodů prosazoval.

Co jsou olomučanské koblížky? Kalcitové konkrece ze Suché louky u Olomučan. Název jim dal právě Sáňka.

Kde se o něm dozvím víc? Kapitolu „Rudický nadučitel a krasový badatel Hugo Václav Sáňka“ obsahuje kniha Ivana Baláka Moravský kras: jeskyně a člověk (Správa jeskyní ČR, 2019).

Součást seriálu Skryté příběhy Moravského krasu. Podobný příběh: Ladislav Slezák. Zdroje: Hugo Václav Sáňka (Wikipedie); Ochrana přírody 8/2006, „50 let CHKO Moravský kras“ (přehled archeologických výzkumů hutnictví); AOPK ČR, Rozbory CHKO Moravský kras (2017), lokalita č. 49 Suchá louka u Olomučan; Balák, I.: Moravský kras: jeskyně a člověk, Správa jeskyní ČR 2019, obsah knihy; KAM po Česku 3/2019, s. 29.