Železný kras: 1 200 let hutnictví v Moravském krasu

Moravský kras nezbohatl na polích, ale na železe. Už na konci 8. století sem přišli slovanští hutníci a v lesích mezi Rudicí, Habrůvkou a Olomučany tavili železo z místní rudy. Je to největší archeologicky prozkoumané centrum hutnictví železa u západních Slovanů. Od 16. století pak v údolích pracovaly hamry, v 17. a 18. století vysoké pece a v 19. století salmovské železárny v Blansku. Ruda se těžila až do roku 1893. Dnes si to nejlépe prohlédnete ve Staré huti u Adamova s 10 metrů vysokou pecí Františka (vstupné 60 Kč).

RYCHLÉ ODKAZY ⚒️ Slovanští hutníci · 💧 Hamry a vysoké pece · 🏭 Salmovské železárny · ⛏️ Konec těžby · 👣 Kde to uvidíte · ❓ Časté otázky

Pod lesy na Rudické plošině leží drobná ložiska železné rudy, limonitu, která se dala snadno vykopat. Kolem byl les na dřevěné uhlí a potoky, které mohly pohánět stroje. Kras měl všechno, co hutník potřeboval, a lidé to věděli už před 2 500 lety.

Nejstarší stopy: Býčí skála

Nejstarší doklad práce se železem v krasu je z mladší doby halštatské. V 70. letech 19. století našel blanenský lékař Jindřich Wankel v předsíni jeskyně Býčí skála slavný „knížecí pohřeb“ z 5. století př. n. l. a v něm i kovářské nářadí. Dlouho se z toho usuzovalo, že tu byla kovářská dílna. Dnes archeologové celý nález chápou spíš jako soubor obětin uložených v jeskyni. Celý příběh máme v článku Skryté příběhy Moravského krasu.

Slovanští hutníci (8.–11. století)

Na sklonku 8. století přišli do střední části krasu hutníci, kteří tu dobývali rudu a vyráběli železo. Založili tím revír, který archeologové považují za největší dosud známé a prozkoumané centrum hutnictví železa na území západních Slovanů.

Kdo to objevil. Jako první se struskou v lesích zabýval v 70. letech 19. století Jindřich Wankel. Mezi Rudicí a Habrůvkou našel hromady strusky a zlomky kelímků. Na něj navázal rudický učitel Hugo Václav Sáňka, který kolem roku 1915 popsal dílny v lesních tratích Nad kapličkou, V pivovarce, Žlíbek, Žegrov nebo Padouchov. Archeolog J. Skutil u hutí našel i 2 denáry knížete Oty I. Sličného (1061–1087). Systematický výzkum vedla od 60. let 20. století V. A. Suchopová a odkryla 16 hutnických dílen.

Co se zjistilo. Hutě pracovaly vždy jen krátce a pak je zase pohltil les. Díky tomu zůstaly skoro neporušené a dá se na nich sledovat vývoj slovanského hutnictví celá 4 století:

• Přelom 8. a 9. století: nejstarší dvě dílny u potoka pod studánkou U Kukačky, pod lesní cestou z Olomučan na Nový hrad. Pece stály v řadách, v jedné huti jich bylo 7, ve druhé 8. Šlo o technologicky vyspělé zemní pece takzvaného typu Želechovice.
• 9. století, Velká Morava: dílny v krasu jsou jediné hutě z 9. století v Česku, kde archeologové odkryli celkem 10 pecí. V huti U Obrázku se našly 2 železné bochníkovité lupy, tedy polotovary železa. Železo odtud nejspíš putovalo na jižní Moravu, patrně přes hradisko Staré zámky u Líšně.
• Po pádu Velké Moravy hutnictví na víc než půl století ustalo.
• Konec 10. a 11. století: výroba se obnovila, ale s jednoduššími pecemi a nenavazovala na velkomoravskou tradici. V Olomučanech, v dnešní Růžové ulici, se našla pětice pecí a hrubě vykovaný kus železa ve tvaru cihly o váze 3,15 kg.

Hamry a vysoké pece (16.–19. století)

Po několika stoletích odmlky se železářství vrátilo s vodní silou. Hamr byla dílna, kde vodní kolo pohánělo měchy a těžké kladivo.

• 1506: první doložený hamr na bývalém novohradském panství, takzvaný Althamr v údolí Křtinského potoka. Dvě listiny z toho roku povolují opravu poškozeného hamru, takže pracoval už v 15. století. Víc v článku Křtinské údolí.
• 60. léta 16. století: Nový hamr v místech dnešního Adamova, který se původně jmenoval Hamry.
• 1632: v Adamově je doložená vysoká pec, která už vyráběla tekuté surové železo. Od roku 1680 tam pracovaly dvě.
• Před koncem roku 1746: vznikla vysoká pec v Josefovském údolí, dnešní Stará huť. Od 40. let 19. století vyráběla hlavně litinu.
• 1877: provoz pece v Josefově skončil. Dřevěné uhlí bylo drahé, technologie zastarala a přišla hospodářská krize. Výroba se přesunula do Adamova, kde vznikl strojírenský podnik, pozdější Adast.

Salmovské železárny v Blansku

V Blansku začala železářská tradice v roce 1702, kdy rodina Gellhornů postavila na Punkvě hamr a huť. Rozkvět ale přišel až s hraběcí rodinou Salmů, která panství získala v roce 1766. Hugo František Salm se zajímal o přírodní vědy a znalosti z cest po Evropě využil v železárnách. Je to tentýž Salm, za kterého začalo v roce 1802 objevování Rudického propadání.

Ve 20. letech 19. století vznikla válcovna i strojovna a výrobky salmovských železáren sklidily uznání na výstavě ve Vídni v roce 1835. Postupně přibyla Mariánská huť v údolí Punkvy, Hugonova huť u Jedovnic, Starohraběcí huť (1847) a jako poslední v roce 1855 Klamova huť u Svitavy. Od 1. 1. 1849 jezdila přes Blansko železnice Brno–Česká Třebová.

Blanenská slévárna proslula uměleckou litinou: sochami, kašnami a litými částmi staveb, včetně kolonády v Karlových Varech. Později firmy Breitfeld a Daněk a od roku 1927 koncern Kolben-Daněk vyráběly v Blansku hlavně vodní turbíny, které se vyvážely do celého světa.

Konec těžby a co zůstalo

Ve 2. polovině 18. a v 19. století se ruda dobývala i hlubinně, ze šachet hlubokých 20 až 140 metrů. V roce 1893 těžba skončila, protože ložiska byla vyčerpaná. Hutě s vysokými pecemi na dřevěné uhlí nestačily konkurenci velkých železáren u uhelných dolů, jako byly Vítkovice nebo Třinec.

Železo ale krajinu krasu změnilo napořád. Rudice a Habrůvka vznikly na plošině právě kvůli rudě. V lesích dodnes najdete strusku, propadlé šachty a selské vápenické pece. Díky výjimečným dokladům starého železářství je oblast zařazená do mezinárodního projektu Evropské cesty železa.

Kde to uvidíte

Stará huť u Adamova (Huť Františka). Národní kulturní památka v Josefovském údolí mezi Adamovem a Křtinami. Dominantou je 10 metrů vysoká dřevouhelná pec Františka. V bývalé modelárně je expozice o železářství, kterou provozuje Technické muzeum v Brně.

Parkování u huti je omezené, hlavně při akcích. Každé jaro tu dobrovolníci ze spolku Františka pořádají experimentální tavby v replikách starých pecí. Víc o údolí v článku Josefovské údolí a Býčí skála.

Muzeum Blanenska. Expozice Blanenská umělecká litina na zámku v Blansku. Otevírací doba a ceny jsou v článku Moravský kras, když prší.

Rudické propadání. Přímo u ponoru leží ve svahu struska ze staré huti (Rudické propadání).

Naučná stezka Cesta železa (asi 30 km) spojuje místa spjatá se železářstvím. Hodí se hlavně na kolo, víc v článku Moravský kras na kole.

Časté otázky

Proč se v Moravském krasu tavilo železo? Na Rudické plošině byla drobná a snadno dostupná ložiska železné rudy, okolo les na dřevěné uhlí a potoky na pohon hamrů.

Jak staré je hutnictví v Moravském krasu? Slovanské hutě jsou doložené od konce 8. století, nejstarší stopy práce se železem jsou z doby halštatské (5. století př. n. l.).

Kdy skončila těžba železné rudy? V roce 1893, kdy byla ložiska vyčerpaná. Vysoká pec ve Staré huti u Adamova vyhasla už v roce 1877.

Kolik stojí vstup do Staré huti u Adamova? Základní vstupné je 60 Kč, zlevněné 30 Kč. Platí se jen v hotovosti. Otevřeno je od dubna do října.

Součást seriálu Skryté příběhy Moravského krasu. Informace ověřeny k 9. 10. 2026. Zdroje: Merta, J.: Železářství Moravského krasu, Ochrana přírody 61, 2006, č. 8, s. 247–249; AOPK ČR, Rozbory CHKO Moravský kras (2017), kap. 2.7 Historie osídlení a průmyslu; Technické muzeum v Brně: Stará huť u Adamova.