Květena Moravského krasu: co tu kvete, kde to uvidíte a co si smíte utrhnout

Na 98 km² Moravského krasu dnes roste 65 zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin a několik z nich nenajdete nikde jinde v republice. Ve stěně Macochy přežívá kruhatka Matthioliho, jediná populace v Česku. V Pustém a Suchém žlebu rostou vzácné kapradiny a tis červený, v bučinách kvetou lesní orchideje, na jižních stepích koniklec velkokvětý. Sbírat se tu smí jen běžné, nechráněné rostliny mimo rezervace a v množství pro vlastní potřebu. V národních přírodních rezervacích, kterých jsou tu čtyři, se navíc nesmíte odchýlit ze značené cesty, takže tam sbírání odpadá samo.

RYCHLÉ ODKAZY 🌱 Proč tu roste tolik vzácností · 📅 Co kdy kvete · ⭐ 5 rostlin, které jinde neuvidíte · 🌿 Bylinky, které si utrhnout smíte · ⚖️ Pravidla sběru · 🥾 Kam se jít podívat · ❓ Časté otázky

Proč tu roste tolik vzácných rostlin

Vápenec propouští vodu. Hřebeny a jižní škrapové stráně proto rychle vysychají a žijí na nich stepní a lesostepní rostliny, jaké byste čekali spíš na jižní Moravě. O pár set metrů dál, na dně žlebu, se drží chlad a vlhko a rostou tu druhy z podhůří a hor.

Nejextrémnější je to v Macoše. Ve vyhlášce k národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy se přímo mluví o výrazné klimatické a vegetační inverzi — studený vzduch se drží na dně propasti, takže horské a reliktní rostliny rostou dole a teplomilné nahoře na hraně. Přesně opačně, než je v krajině obvyklé.

Za celou historii výzkumu tu bylo zaznamenáno kolem stovky zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin. Mnohé z nich už vyhynuly nebo je nikdo léta neviděl. Dnes jich Správa CHKO eviduje 65 (zdroj: AOPK ČR, Rozbory předmětu ochrany CHKO Moravský kras, srpen 2017).

Co kdy kvete: kalendář na celou sezónu

Termíny jsou orientační. Teplá jižní část krasu bývá proti severu kolem Sloupu a Holštejna asi o 2 týdny napřed.

Když plánujete výlet přímo za květenou, nejvíc jich zastihnete v druhé polovině května. Kvetou orchideje v bučinách, stepi jsou ještě zelené a v žlebech začíná kruhatka. Víc o ročních obdobích má samostatný článek o tom, kdy jet do Moravského krasu.

Pět rostlin, které jinde v Česku neuvidíte

Kruhatka Matthioliho — jediná lokalita v republice

Roste ve stěně propasti Macocha a nikde jinde v Česku se s ní nesetkáte. Považuje se tu za původní, reliktní populaci, tedy pozůstatek chladnějšího období.

Její příběh je ale spíš smutný. Při monitoringu v 90. letech jich botanici napočítali kolem 120. Když se měření v roce 2013 zopakovalo, zbylo jich zhruba 60. Jasnou příčinu nikdo nezná. Otevřenou otázkou zůstává, jestli populaci neovlivnilo zpřístupnění Macochy Absolonovou vodní cestou v roce 1933, kdy se z uzavřené propasti stal prostor mikroklimaticky propojený s Pustým žlebem. Data z doby před zpřístupněním prostě nikdo nesbíral. Později se do propasti instalovaly větrné dveře a proudění se omezilo, dnes tu měří mikroklima ČHMÚ Brno.

Z vyhlídek nad Macochou ji nepoznáte, roste v nepřístupné stěně. Ale stojí za to vědět, kam se díváte. O propasti samotné píšu v průvodci Macochou, o Absolonovi v článku o skrytých příbězích krasu.

Prvosenka lyska — 6 rostlin v roce 1998, 3 v roce 2013

V roce 1998 našli botanici v Suchém žlebu ve štěrbinách kolmé severní stěny šest rostlin, z toho jednu plodnou. Při kontrole v roce 2013 tam byly tři drobné sterilní kousky. Je to jediná lokalita v Česku, kde by mohlo jít o původní reliktní výskyt, a přitom se vejde na jeden kámen.

Střevíčník pantoflíček — největší česká orchidej

Žlutý střevíček s hnědými okvětními lístky, naše nejnápadnější orchidej. V Moravském krasu z něj zbyly dvě populace, obě v NPR Vývěry Punkvy. Jedna má 12 trsů, druhá kolem 200. Správa CHKO kvůli nim občas prořezává stínící křoviny, jinak by je les přerostl.

Jelení jazyk celolistý a ploštičník evropský — nejbohatší výskyt v ČR

Dvě úplně různé rostliny, které spojuje jedno: nikde v republice jich neroste víc než tady. Jelení jazyk je kapradina s celistvými, nekrájenými listy (odtud jméno) a drží se na vlhkých stinných vápencích ve Vývěrech Punkvy. Ploštičník je naopak vysoká bylina s bílými klasy, dorůstá i přes 2 metry a roste v suťových lesích Býčí skály a Vývěrů Punkvy.

Kosatec nízký na Macošské stráni

Malý fialový kosatec, typický pro jihomoravské stepi. V krasu rostl dlouho jen v rezervaci Velký Hornek. V roce 2012 ho ale botanici našli i na Macošské stráni, a to je zatím jeho nejsevernější výskyt na Moravě.

Bylinky, které tu rostou běžně a utrhnout si je smíte

Kras není jen sbírka vzácností pod ochranou. Na sušších stráních, mezích a okrajích cest rostou úplně obyčejné bylinky, které zná každý:

• dobromysl obecná — divoké oregano, vápenci svědčí
• mateřídouška — koberce na výslunných škrapech
• třezalka tečkovaná — okraje cest, kvete kolem svatého Jana
• řebříček obecný, jitrocel kopinatý, kopřiva dvoudomá — všude
• šípek a bez černý — meze a lesní okraje

Podrobně, včetně receptů a bezpečnostních upozornění, je rozebírám v e-booku o bylinách Moravského krasu.

Pozor na dvě záměny

Medovník meduňkolistý vypadá a voní podobně jako meduňka, ale je to zvláště chráněný druh. Roste v listnatých lesích po celém krasu a utrhnout si ho je přestupek. Poznáte ho podle velkých růžovobílých pysků, meduňka tak nápadné květy nemá.

Lanýž letní tu opravdu roste, vápenec a duby mu vyhovují. Taky je na seznamu chráněných druhů hub, stejně jako hřib královský nebo muchomůrka císařka. Kdo v krasu chodí na houby, ať s tím počítá.

Co se smí a co ne

Zvláště chráněné druhy se nesmí trhat, vyrývat, poškozovat ani z nich sbírat semena. Platí to podle zákona č. 114/1992 Sb. a v Moravském krasu se to týká 65 druhů rostlin. Neznalost neomlouvá, a proto je jednoduché pravidlo: co neznáte jistě, nechte růst.

V národních přírodních rezervacích se pohybujte jen po značených cestách. V krasu jsou čtyři: Vývěry Punkvy (Pustý a Suchý žleb s Macochou), Býčí skála, Habrůvecká bučina a Hádecká planinka. Podobně přísný režim má i národní přírodní památka Rudické propadání. Mimo cestu se tam nesmí ani vkročit, natož sbírat. Přehled všech pravidel je v článku o pravidlech v CHKO.

Běžné, nechráněné rostliny si v malém množství pro vlastní potřebu utrhnout můžete. V lese to sběr lesních plodů pro vlastní potřebu podle lesního zákona (č. 289/1995 Sb.) nezakazuje. Na cizím pozemku mimo les, třeba na louce nebo na mezi, potřebujete souhlas vlastníka.

Neberte si celou rostlinu. U bylin stačí nať nebo květ, kořen nechte v zemi. Z jednoho místa odeberte nejvýš pětinu porostu, ať se stihne obnovit.

Tohle není právní poradenství. Když plánujete sbírat ve větším nebo komerčně, zeptejte se přímo Správy CHKO Moravský kras v Blansku.

Kam se jít podívat

Pustý a Suchý žleb — nejbohatší kout celého krasu. Tis červený, vzácné kapradiny, rozsáhlé porosty plavuně pučivé, brambořík nachový. Značená cesta vede pohodlně a motorky ani auta sem nesmí celoročně. Trasu popisuje průvodce Pustým žlebem.

Údolí Říčky na jihu krasu — nejteplejší část. Koniklec velkokvětý, třemdava bílá (roste tu i v bílé formě), kosatec trávolistý, na jaře koberce sněženek. Nejpestřejší botanická lokalita krasu a zároveň nejmíň turisticky zatížená.

Macošská stráň nad propastí — stepní vegetace, kosatec nízký, lomikámen trojprstý. Snadno dostupná z parkoviště u Macochy.

Křtinské údolí — sněženky na jaře, bučiny s orchidejemi. Podrobněji v průvodci Křtinským údolím.

Život v krasu netvoří jen rostliny. O zvířatech od netopýrů po sokola píše článek Zvířata Moravského krasu a proč vápenec chová vodu jako sítko a kde uvidíte závrty a ponory, vysvětluje Krasové jevy Moravského krasu.

Časté otázky

Smím si v Moravském krasu natrhat bylinky na čaj? Běžné nechráněné druhy ano, v množství pro vlastní potřebu a mimo národní přírodní rezervace. Chráněné druhy ne, a je jich tu 65.

Jak poznám, že je rostlina chráněná? Spolehlivě jen podle seznamu. Praktické pravidlo pro výlet: když je rostlina nápadná, vzácná nebo krásná natolik, že máte chuť si ji vzít domů, je velká šance, že chráněná bude. Orchideje, kosatce, lilie, konikleci a sněženky jsou chráněné všechny.

Kde v Moravském krasu rostou orchideje? Ve vápnomilných bučinách po celém území. Nejhojnější je okrotice bílá, vzácnější okrotice červená a dlouholistá, střevíčník pantoflíček už jen ve dvou populacích ve Vývěrech Punkvy. Kvetou zhruba od poloviny května do června a rostou i přímo u cest, takže na ně nemusíte scházet z trasy.

Kdy je nejlepší doba na výlet za květenou? Druhá polovina května. V dubnu ještě nekvetou orchideje, v červenci jsou stepi vyprahlé.

Smím v krasu sbírat houby? Ano, běžné druhy mimo rezervace. Tři druhy hub tu ale spadají pod ochranu: lanýž letní, hřib královský a muchomůrka císařka.

Zdroj údajů o výskytu a početnosti druhů: AOPK ČR, Rozbory předmětu ochrany CHKO Moravský kras (srpen 2017). Stav populací se mění, čísla berte jako orientační.