Krasové jevy Moravského krasu: co je závrt, ponor a vyvěračka a kde je uvidíte

Většina lidí přijede do Moravského krasu za jeskyněmi a přehlédne přitom, že celý povrch nad nimi je jeden velký krasový výtvor. Závrt je trychtýř, kudy voda mizí do podzemí. Ponor je místo, kde do skály vtéká celý potok. Vyvěračka je místo, kde zase vytéká ven. Škrapy je rozpukaný vápenec obnažený na povrch. V Moravském krasu jsou všechny tyhle jevy pěkně vidět z běžných značených cest a v tomhle článku najdete konkrétní místa i s rozměry. Správa CHKO jich eviduje 80.

RYCHLÉ ODKAZY 🕳 Závrty · 🌊 Ponory a propadání · 💧 Vyvěračky · 🪨 Škrapy · 🌉 Skalní mosty · 🗺 Trasa, kde uvidíte všechno · ❓ Časté otázky

Jak to celé funguje

Vápenec se ve vodě pomalu rozpouští. Déšť prosakuje puklinami dolů, cestou je rozšiřuje, a za statisíce let z nich vznikne jeskyně. Voda, která by jinde tekla po povrchu, tady mizí pod zem a objeví se o kilometry dál.

Proto má krasová krajina svoje vlastní slovník pojmů. Když jim porozumíte, přestane být Moravský kras sbírkou pěkných výhledů a začne to dávat smysl jako jeden propojený systém.

Závrty: místa, kudy krajina prosakuje dovnitř

Závrt je nálevkovitá, mísovitá nebo studnovitá prohlubeň, kudy voda z povrchu odtéká do podzemí. Na krasových plošinách jich jsou stovky a zemědělcům tu vždycky komplikovaly život, protože se v nich nedá orat a půda z okolí do nich mizí.

Závrt Dolina je druhý největší mísovitý závrt v celém Moravském krasu, v průměru má 166 metrů. Je mělký a obhospodařovatelný, což je u závrtu výjimka. Hned u něj se našla povrchová paleolitická lokalita.

Wanklův závrt má přesné datum narození. Propadl se 5. dubna 1855 a z původně válcovité šachty je dnes nálevka.

Uvala nad Amatérskou jeskyní je něco jiného — když se řada závrtů spojí, vznikne protáhlá sníženina, které se říká uvala. Tahle je 1 100 metrů dlouhá a 200 až 400 metrů široká, nejvyvinutější v celém krasu. Nejnovější výklad je ale mnohem zajímavější: možná nejde o splynulé závrty, ale o torzo obrovské tunelové jeskyně, které se propadl strop. Jeskyně bez stropu. Zhruba kopíruje průběh Macošského koridoru Amatérské jeskyně, jen leží asi 250 metrů východně.

Tři Kotle jsou skupina tří velkých kotlovitých závrtů, Bobří závrt je učebnicový studnovitý typ, hluboký 8 metrů a široký 6.

A pak je tu Malá Macocha u Babic, která s krasem souvisí jen napůl. Je to zbytek starého dolu na železnou rudu, ve stěnách se dochovaly fosilní krasové trychtýře. Původně byla asi 40 metrů hluboká, dnes už jen 8 — zbytek zasypal čas.

Závrty, které vznikají právě teď

Tohle není dávná minulost. Oblast pod Šošůvkou a U Trojičky je místo, kde se nové závrty tvoří průběžně, buď pozvolným poklesem, nebo náhlým propadem do hloubky až 3 metrů. A přímo u silnice před Balcarkou se v roce 2013 propadl nový závrt hluboký asi 4 metry, který se od té doby postupně rozšiřuje, jak se sesouvají jeho stěny.

Ponory a propadání: kde potok mizí ve skále

Zatímco závrtem prosakuje voda, ponorem se do podzemí ztrácí rovnou celý potok.

Rudické propadání je nejtypičtější slepé krasové údolí v Česku a má jednu vlastnost, kterou nemá žádné jiné místo u nás: Jedovnický potok tu volně vtéká do jeskyně přímo jejím portálem a volně pokračuje chodbami dál. Jinde voda mizí v sutích a škvírách. Tady je vidět, jak potok doslova vchází do hory. Podzemní systém Rudické propadání – Býčí skála měří asi 13 kilometrů a vyvede vodu až v Josefovském údolí.

Stará a Nová Rasovna u Holštejna jsou aktivní ponory Bílé vody s přepadovou hranou a povodňovými ponory, které se zapojí, až když je vody moc. V navazující jeskyni Piková dáma je Ledová chodba s téměř celoroční ledovou výzdobou — jediná svého druhu v Moravském krasu.

Dál sem patří Sloupské údolí se systémem ponorů Sloupského potoka, propadání V Jedlích, U Domínky, Habrůvecký ponor a Hostěnické propadání v jižní části.

Vyvěračky: kde se voda vrací na světlo

Vývěr Punkvy je největší krasová vyvěračka Moravského krasu. Dnes má upravenou hydrografii — při zpřístupňování Punkevních jeskyní se snižovaly hladiny a prorážely sifony, takže to, co vidíte, není zcela přírodní stav.

Vývěry Jedovnického potoka jsou tři vyvěračky v bývalém lomu, oddělené sifony od pokračování podzemí.

Nejpozoruhodnější je ale Hádecká estavela v jižní části krasu. Estavela je místo, které podle stavu vody funguje jednou jako ponor a podruhé jako vývěr. Tahle je jediná dnes fungující estavela v Moravském krasu — buď do ní mizí Říčka, nebo z ní naopak vytéká podzemní Hostěnický potok.

Škrapy: vápenec obnažený až na kost

Škrapy jsou rýhy, žlábky a ostré hrany, které voda vyleptala do holého vápence. Když je jich hodně pohromadě, vzniká škrapové pole a stráň vypadá, jako by ji někdo rozsekal.

Nejlepší škrapová pole v krasu:

• Macošská stráň — hned u Macochy, nejsnáz dostupná
• Vilémovická stráň — navíc je to eponymický stratotyp vilémovických vápenců, tedy místo, podle kterého se ta hornina jmenuje
• Vykydalova stráň u Blažkova závrtu
• Balcarova skála nad jeskyní Balcarka
• Lysá hora nad údolím Říčky
• Hádecká planinka na jižním okraji

Škrapové stráně jsou mimochodem důvod, proč se v krasu pase. Aby nezarostly křovím, chodí na ně stáda ovcí.

Skalní mosty: co zbude, když se jeskyně rozpadne

Jeskyně nežijí věčně. Když se strop propadne, zbude z chodby jen kus klenby — a to je skalní most.

Čertův most v Suchém žlebu je nejhezčí ukázka: troska jeskyně ve formě dvou mostních oblouků. Těsně pod hranou údolí nad ním najdete ještě Čertova vrátka, zbytek jeskyně ve tvaru krátkého skalního průchodu.

Čertova branka v Pustém žlebu je troska jeskyně, která zkracuje meandr žlebu. A Skalní most nad Punkevními jeskyněmi vznikl jinak — ze závrtu u hrany žlebu.

Kde uvidíte nejvíc krasových jevů na jedné trase

Suchý žleb ze Skalního Mlýna k Macoše je na tohle nejlepší. Cestou minete Čertův most, Kateřinskou jeskyni, škrapy na Macošské a Vilémovické stráni a skončíte na hraně největší propasti. Podrobný popis má průvodce Pustým žlebem a průvodce Macochou.

Rudice a okolí je druhá volba. Od větrného mlýna k Rudickému propadání je to kousek, uvidíte přitom jediný ponor svého druhu v Česku, skalní amfiteátr Kolíbky nad ním a zbytky starého důlního pole. Víc v článku o Rudici a o rudických geodách.

Holštejnské údolí je nejklidnější ze tří. Ponory ve Sloupském údolí, Stará a Nová Rasovna, zřícenina hradu a jeskyně Lidomorna.

Macocha: 138,5 metru k hladině

Když už jsme u čísel, propast Macocha je hluboká 138,5 metru k hladině Dolního jezírka. Pod hladinou ale pokračuje zatopená část a u ní se zdroje rozcházejí: AOPK ve svých rozborech uvádí celkovou hloubku 188,5 metru, jiné zdroje 187,5 metru. Správa jeskyní odhaduje hloubku samotného jezírka na zhruba 40 metrů a dna zatím nikdo nedosáhl, takže finální číslo teprve čeká na potápěče. Odborně jde o typ light hole, tedy propast vzniklou zřícením stropu velké podzemní prostory, do které pak shora proniká světlo.

Ve stěnách propasti je ukrytá celá řada dalších jeskyní a propastí, které z vyhlídek nepoznáte: Podmůstkové, Červíkovy, Pasovského, Erichova nebo Hankensteinova.

A ještě jedno číslo, které stojí za zapamatování: celý systém Amatérské jeskyně měří s navazujícími jeskyněmi asi 40 kilometrů a je nejdelší v Česku. Punkevní i Sloupsko-šošůvské jeskyně, které si projdete s průvodcem, jsou jeho součástí — prohlížíte si tedy kousek jednoho obřího systému.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi závrtem a propastí? Závrt vzniká shora, rozpouštěním a prosedáním povrchu. Propast vzniká zdola, zřícením stropu podzemní prostory. Macocha je propast, Dolina je závrt.

Dá se do závrtu spadnout? Do většiny ne, jsou to mírné trychtýře zarostlé trávou. Pozor si dejte u čerstvých propadů pod Šošůvkou a U Trojičky a u toho z roku 2013 u Balcarky — ty mají svislé stěny, které se dál sesouvají.

Co je to slepé a poloslepé údolí? Slepé údolí končí skalní stěnou, do níž potok mizí, a dál nepokračuje (Rudické propadání). Poloslepé má za ponorem ještě suché pokračování, kterým teče voda jen za povodní (Stará a Nová Rasovna).

Kolik krasových jevů Moravský kras vlastně má? Správa CHKO vede seznam 80 významných prvků neživé přírody. Registrovaných jeskyní je přes 1 100, z toho 5 je zpřístupněných veřejnosti.

Zdroj: AOPK ČR, Rozbory předmětu ochrany CHKO Moravský kras (srpen 2017), kapitola 3.10.