Karel Absolon: muž, který otevřel Punkevní jeskyně (150 let od narození)

Karel Vítězslav Absolon se narodil 16. června 1877 v Boskovicích a v roce 2027 uplyne 150 let od jeho narození. Byl vnukem Jindřicha Wankela a začínal jako zoolog, který ve Sloupských jeskyních sbíral jeskynní hmyz. Pro Moravský kras udělal víc než kdokoli jiný: jako první mu začal říkat Moravský kras, jeho výpravy v roce 1909 objevily suchou část Punkevních jeskyní a pokračování Kateřinské jeskyně a od roku 1933 se díky němu jezdí na lodičkách po podzemní Punkvě. Vedl i výzkum v Dolních Věstonicích, kde se v roce 1925 našla Věstonická venuše. Byl skvělý organizátor a propagátor, ale taky tvrdohlavý a vůči kritice nesnášenlivý, a jeho metody dnes působí drsně. Zemřel v Brně 6. října 1960. Jeho pracovnu najdete v pavilonu Anthropos v Brně.

RYCHLÉ ODKAZY 👦 Wanklův vnuk · 🕳️ Macocha a Punkva · 🗿 Věstonická venuše · ⚖️ Jaký byl · 📉 Konec kariéry · 🧭 Po Absolonových stopách · ❓ Časté otázky

Kdo jede na lodičkách Punkevními jeskyněmi, pluje po cestě, kterou nechal vylámat jeden člověk. Absolon nebyl první, kdo se do Macochy spustil, ani poslední, kdo v krasu něco objevil. Byl ale první, kdo dokázal sehnat peníze, dělníky, novináře i politiky a udělat z jeskyní věc, o které se psalo v Londýně. Tady je jeho příběh, ve kterém jsou zásluhy i stinné stránky.

Wanklův vnuk, který začínal u brouků

Absolon se narodil v Boskovicích do rodiny Vilibalda Absolona a Karolíny, dcery Jindřicha Wankela, blanenského lékaře a zakladatele moravské archeologie. Jako kluk chodil s dědou na výzkumy. Po otcově smrti v roce 1882 se rodina odstěhovala do Olomouce.

Vystudoval gymnázium v Brně a zoologii v Praze. K jeskyním ho nepřivedla archeologie, ale živočichové. Už koncem 19. století lezl do Sloupských jeskyní a sbíral v nich jeskynní hmyz, a přitom objevoval nové prostory. Jeho první práce z let 1899 a 1900 jsou o jeskynní fauně a o spodním patře Sloupských jeskyní. Dodnes po něm nese jméno drobný červ Bythonomus absoloni, který nežije nikde jinde na světě a byl popsán ze dna Macochy, viz Zvířata Moravského krasu.

V roce 1907 se habilitoval jako docent fyzického zeměpisu a o rok později se stal kustodem zoologických sbírek Moravského zemského muzea v Brně.

Macocha a podzemní Punkva

Na začátku 20. století začal krajině říkat Moravský kras. Do té doby se jí říkalo Moravské Švýcarsko. Slovo kras si vypůjčil od srbského geografa Jovana Cvijiće.

Od roku 1899 ho nejvíc zajímala jedna otázka: kudy teče Punkva mezi dnem Macochy a místem, kde vytéká na povrch. V letech 1901, 1903, 1905 a 1907 vedl do Macochy několikadenní výpravy. V roce 1909 jeho tým při průzkumu suché části dnešních Punkevních jeskyní udělal první objevy a téměř hned se začalo se zpřístupňováním. Ve stejném roce objevila jeho výprava i pokračování Kateřinské jeskyně, takzvanou Novou Kateřinskou jeskyni.

Od jara 1914 mohli návštěvníci projít Punkevními jeskyněmi pěšky až na dno Macochy. Absolonovi to ale nestačilo, chtěl cestu po vodě. V roce 1929 se umělou štolou podařilo odvést část vody z Punkvy, a po dalších odstřelech byl 1. července 1933 zahájen provoz vodní plavby. Víc o jeskyních v článcích Punkevní jeskyně a Propast Macocha.

Severně od Macochy hledal další pokračování podzemní řeky, ale neuspěl. Do dnešní Staré Amatérské jeskyně pronikli jeskyňáři až o 36 let později. Celou cestu za spojením Macochy a Punkvy popisuje článek Skryté příběhy Moravského krasu.

Pekárna, Věstonice a světová sláva

Paleolitem se Absolon začal zabývat až v roce 1918, když v muzeu uspořádal zakoupené sbírky Martina Kříže a Karla Jaroslava Mašky. Pak ho upozornili na naleziště v Dolních Věstonicích a on pochopil, že tam může udělat objev světového významu. Získával dotace, sponzory i novináře a o výzkumech psal v časopise The Illustrated London News.

13. července 1925 našli v Dolních Věstonicích Věstonickou venuši, keramickou sošku ženy starou zhruba 25 až 29 tisíc let. Patří k nejstarším keramickým soškám na světě. Absolon u nálezu nebyl, byl zrovna ve Francii. Sošku našli dělník Josef Seidl a technický vedoucí výzkumu Emanuel Dania. Za objevitele se ale dodnes označuje Absolon, protože výzkum vedl.

Ve stejné době, v letech 1925 až 1930, nechal zkoumat jeskyni Pekárna v údolí Říčky, viz Údolí Říčky a jeskyně Pekárna. Osobně se ale výzkumů účastnil málokdy. V Pekárně kopal hlavně učitel Rudolf Czižek, ve Věstonicích Dania. Ke svým padesátinám, v roce 1927, se stal profesorem Univerzity Karlovy.

Jaký byl

Absolon byl neúnavný pracant s talentem pro organizaci a propagaci. Uměl nadchnout veřejnost i sponzory. Archeologii ale nikdy nevystudoval a své teorie prosazoval s neochvějnou jistotou a nesnášenlivostí. Některé z nich se později ukázaly jako mylné a čeští archeologové se s nimi rozloučili potichu.

Kontroverzní byl už za života. V roce 1912 vyšla brožura s výmluvným názvem Moravský kras, aneb Dr. Karel Absolon v pravém světle, kterou vydala Společnost pro zachování jeskynních krás v Moravském krasu. A Muzeum Blanenska ve své expozici otevřeně píše, že slavný profesor nebyl vždycky první a jeho metody byly drsné. Odstřely, kterými se zpřístupňovala Punkva, by dnes v chráněné krajinné oblasti sotva prošly.

Konec kariéry

Jeho největším snem byl vědecký ústav Anthropos pro výzkum pravěkého člověka. Za jeho života nevznikl. V listopadu 1938 ho poslali do penze a za protektorátu ho nové německé vedení muzea přestalo poslouchat. Na konci války shořela na zámku v Mikulově část sbírek Moravského zemského muzea. Věstonickou venuši muzejníci ještě předtím odvezli zpátky do Brna.

Po válce se ke svým projektům už nedostal. V roce 1948 ho akční výbor vyškrtl z Královské české společnosti nauk. Ve svém bytě v Brně ale dál přijímal mladé jeskyňáře a archeology, mezi nimi i pozdější známé vědce Jana Jelínka a Karla Valocha. Zemřel 6. října 1960 v Brně a je pochován na Ústředním hřbitově. Pavilon Anthropos se dostavěl dva roky po jeho smrti.

Po Absolonových stopách

• Punkevní jeskyně: plavba po Punkvě, kterou prosadil, a pohled ze dna Macochy.
• Kateřinská jeskyně: Novou Kateřinskou jeskyni objevila jeho výprava v roce 1909.
• Sloupsko-šošůvské jeskyně: tady začínal jako mladý zoolog.
• Jeskyně Pekárna: volně přístupná, výzkum vedl v letech 1925–1930.
• Muzeum Blanenska: expozice o badatelích krasu od Wankla po Absolona.
• Pavilon Anthropos v Brně: památník Karla Absolona s částečnou rekonstrukcí jeho pracovny. Patří Moravskému zemskému muzeu.
• Boskovice: jeho rodné město.

Časté otázky

Kdy se narodil Karel Absolon? 16. června 1877 v Boskovicích. V roce 2027 uplyne 150 let od jeho narození. Zemřel 6. října 1960 v Brně.

Objevil Absolon Punkevní jeskyně? Jeho výprava v roce 1909 udělala první objevy v suché části jeskyní a on pak prosadil jejich zpřístupnění. Plavba po Punkvě funguje od 1. července 1933.

Našel Absolon Věstonickou venuši? Výzkum v Dolních Věstonicích vedl, ale u nálezu 13. července 1925 nebyl. Sošku našli Josef Seidl a Emanuel Dania.

Kdo pojmenoval Moravský kras? Absolon, na začátku 20. století. Předtím se kraji říkalo Moravské Švýcarsko.

Kde se dá vidět Absolonova pracovna? V památníku Karla Absolona v pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně.

Informace ověřeny k 15. 10. 2026. Zdroje: Skořepa, H., Tůma, A.: CHKO Moravský kras šedesátiletá, Živa 6/2016; KAM po Česku 6/2022, s. 8; Wikipedie: Karel Absolon (s literaturou: M. Oliva, Dolní Věstonice I, MZM 2014; M. Oliva, Profesor Absolon a Němci, Dějiny a současnost 1/2015); Wikipedie: Věstonická venuše; Moravské zemské muzeum: Památník Karla Absolona; Muzeum Blanenska: Obrazy z Moravského Švýcarska.

Našli jste chybu nebo zastaralý údaj? Napište nám.