Horolezectví v Moravském krasu: kde se smí lézt a za jakých podmínek

Lézt se v Moravském krasu smí, ale jen na vyjmenovaných skalách, které povolila Správa CHKO. Jsou v katastrech Holštejna, Sloupu a Mokré u Brna a dále ve dvou národních přírodních rezervacích, Vývěry Punkvy a Býčí skála. Všude platí dvě věci: sestupuje se slaněním, nikdy přes horní hranu, a na řadě skal je lezení povolené jen od 1. 7. do 31. 12. kvůli hnízdícím ptákům. Na zakázaných terénech nechala Správa CHKO odstranit fixní jištění, takže když někde nenajdete borháky, není to opomenutí.

RYCHLÉ ODKAZY 📋 Povolené skály · ⚠️ Dvě pravidla, na kterých to stojí · 🦅 Proč sezónní uzávěry · 🚗 Parkování a táboření · ❓ Časté otázky

Kde se smí lézt

Seznam vychází z rozhodnutí a opatření Správy CHKO Moravský kras. Platnost a aktuální podmínky u jednotlivých skal si vždycky ověřte na stránkách Českého horolezeckého svazu — Správa CHKO je tam podle vlastních slov průběžně doplňuje.

Katastr Holštejn

(rozhodnutí č. j. 613/94/MK/Ba ze dne 18. 6. 1994)

• Vaňousovy díry
• Stěna v Buči
• Stěna nad Lidomornou
• Stěna nad Holštejnskou jeskyní
• Stará Rasovna

Katastr Sloup

(rozhodnutí č. j. 614/94/MK/Ba ze dne 18. 6. 1994)

• Evropa a Indie
• Stěna nad Poustevnou
• Otec, Matka a Syn
• Žíznivá stěna
• Stěna nad Sloupskou jeskyní
• Hřebenáč
• Staré skály

Katastr Mokrá u Brna

(rozhodnutí č. j. 615/94/MK/Ba ze dne 18. 6. 1994)

• Bayerova skála

NPR Vývěry Punkvy a NPR Býčí skála

(opatření obecné povahy č. SR/0056/JM/2015 ze dne 5. 1. 2016)

• Propast Macocha: Stěna pod horním můstkem, Klenba
• Pustý žleb: Beran a Rorejsy · Masív koně a Policejní stěna · stěna Nad vodárnou
• Suchý žleb: Kateřinský prst · Býčí roh (Zábranského stěna) · stěna Za zrcadlem · Saxifrága · Henryho stěna
• Josefovské údolí: Jáchymka, Stěna nad výtokem, Kostelík
• Býčí skála a okolí: Krkavčí skála, věž Modrého rysu (Riviéra), Malé stěnky, Býčí skála

Nejvytíženější jsou dlouhodobě skály u Sloupu, Holštejna a Rudice.

Dvě pravidla, na kterých to celé stojí

1. Sestup slaněním, ne přes horní hranu. Platí to na všech povolených lokalitách bez výjimky. Důvod je botanický: právě na horních hranách skalních stěn rostou nejcennější rostliny celého krasu. Ve štěrbinách vápence se drží reliktní vegetace, která přežila poslední dobu ledovou, a pár minut chůze ji zlikviduje. Roste tu třeba lomikámen latnatý, tařice skalní nebo kapradinka skalní. Jedna z povolených stěn se ostatně jmenuje Saxifrága, což je latinský rod lomikamene.

Víc o tom, co na skalách roste, je v článku o květeně krasu.

2. Sezónní omezení 1. 7. až 31. 12. Na řadě lokalit je lezení povolené výhradně v tomhle období. Konkrétní termín je uvedený v rozhodnutí ke každé skále zvlášť, takže se neřiďte tímhle článkem, ale aktuálním zněním u té své.

Proč zrovna ptáci

Skalní stěny krasu jsou hnízdiště a některé druhy tu mají jedny z mála vhodných míst v regionu.

Hnízdí tu výr velký, krkavec velký a rorýs obecný — jedna z lezeckých stěn v Pustém žlebu se jmenuje Rorejsy, což není náhoda. V zimě se sem občas zatoulá zedníček skalní.

A hlavně: sokol stěhovavý hnízdil na skalách Moravského krasu do roku 1957, pak zmizel. V letech 1993 až 2001 sem bylo v rámci reintrodukce vypuštěno 26 mladých ptáků. Výsledek přišel až po dalších patnácti letech — v roce 2016 sokol v severní části Moravského krasu úspěšně vyhnízdil a vyvedl tři mláďata. První úspěšné hnízdění po skoro šedesáti letech.

Tohle stojí za to mít na paměti, když někomu přijde sezónní uzávěra přehnaná.

Parkování a táboření

Správa CHKO uvádí jako opakovaný problém dvě věci, a obojí se netýká jen horolezců: nepovolené táboření u skal a vjezdy aut mimo silnice a místní komunikace.

V Moravském krasu se smí tábořit a rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech a parkovat jen na značených parkovištích. Navíc platí celoroční zákaz vjezdu motorových vozidel do Pustého a Suchého žlebu — což se týká i přístupu k lezeckým terénům v Macoše a v obou žlebech. Podrobnosti jsou v pravidlech CHKO a v článku o tom, jak se do krasu dostat.

Dohled nad dodržováním pravidel vykonává stráž přírody.

Časté otázky

Můžu lézt na kterékoli skále, když na ní vidím jištění? Ne. Rozhodující je seznam povolených terénů, ne přítomnost borháků. Na zakázaných terénech nechala Správa CHKO fixní jistící prostředky odstranit, ale stará železa se občas někde najdou.

Jsou v krasu věže? Až na výjimky ne, jde většinou o stěny. Hřebenáč u Sloupu je nejznámější skalní věž oblasti.

Kde si ověřím aktuální stav? Na stránkách Českého horolezeckého svazu, kde Správa CHKO podle vlastního vyjádření údaje aktualizuje. Vztahy mezi Správou CHKO a ČHS jsou podle rozborů dlouhodobě dobré a organizované lezení se s ochranou přírody nedostává do konfliktu. Problémy bývají hlavně s neorganizovanými lezci.

Co když je skála v rezervaci? Vývěry Punkvy i Býčí skála jsou národní přírodní rezervace, kde se jinak smíte pohybovat jen po značených cestách. Lezení je tam možné právě a jen na základě toho opatření obecné povahy z roku 2016 a jen na vyjmenovaných stěnách.

Dá se v krasu lézt v zimě? Formálně ano, sezónní omezení končí až 31. 12. Prakticky je vápenec po dešti a mrazu kluzký a v severní části krasu leží sníh téměř dvakrát déle než v jižní, průměrně od konce listopadu do poloviny března.

Zdroj seznamu terénů a podmínek: AOPK ČR, Rozbory předmětu ochrany CHKO Moravský kras (srpen 2017), kapitola 4.11. Jde o stav k roku 2017 — před výjezdem si podmínky ověřte u Správy CHKO nebo ČHS.