Památné stromy Moravského krasu: 20 stromů a 2 aleje, které stojí za zajížďku

V Moravském krasu je vyhlášeno 20 památných stromů a 2 památné aleje. Nejtlustší je buk v Babickém lese s obvodem 513 cm, z něhož ale dnes zbylo jen torzo. Nejvyšší je modřín troják u Habrůvky, 43 metrů. Nejhezčí příběh má Novodvorská alej — 70 lip, které v roce 2011 vyhrály první ročník ankety Alej roku. Většina stromů leží mimo turistické trasy a je to důvod, proč zajet do míst, kam by člověk jinak nešel.

RYCHLÉ ODKAZY 🌳 Rekordmani · 🛣 Dvě aleje · 📋 Kompletní seznam · 🚶 Kam se vyplatí zajít · ❓ Časté otázky

Rekordmani

Buk v Babickém lese — 513 cm v obvodu

Nejmohutnější památný strom celého krasu. Vyhlášen 20. října 1995 s obvodem 513 cm a výškou 25 metrů. Při posledním hodnocení už ale Správa CHKO konstatovala, že jde o odumřelé torzo.

Neznamená to, že za ním nemá cenu jít. Mrtvý buk takových rozměrů je sám o sobě biotop — na starém dřevě žijí brouci, houby a mechy, které jinde nenajdete. Správa CHKO ostatně část lesů v první zóně nechává v bezzásahovém režimu právě proto, aby v nich mrtvé dřevo zůstávalo.

Modřín troják u Habrůvky — 43 metrů

Nejvyšší strom seznamu. Obvod 458 cm, výška 43 metrů a hlavně: kmen se ve výšce zhruba 2,5 metru rozděluje na tři. Odtud jméno. Vyhlášen byl už 14. října 1982 a roste v zapojeném lesním porostu.

Habrůvecký smrk — 42 metrů

Hned vedle, jen o metr nižší. Obvod 312 cm, výška 42 metrů, vyhlášen tentýž den v roce 1982. Spodní větve má proschlé, protože ho okolní les stíní, ale jinak je to vitální vzrostlý strom.

Habrůvka má tedy na svém katastru dva z nejvyšších stromů celé chráněné krajinné oblasti. Je to vesnice, která vznikla na krasové plošině kvůli železné rudě, ne kvůli zemědělství — stejně jako Rudice a Babice.

Lípa u Hřebenáče — 483 cm

Nejtlustší živý památný strom krasu. Obvod 483 cm, výška 22 metrů, vyhlášena 18. února 1997, v roce 2013 ošetřena. Roste u Hřebenáče ve Sloupě, tedy u skalní věže, která je zároveň povoleným lezeckým terénem. Spojit návštěvu lípy s procházkou ke Sloupsko-šošůvským jeskyním je otázka pár minut.

Smrk u jeskyně Výpustek — vyhlášen 1975

Nejstarší zápis v seznamu. Obvod 406 cm, výška 35 metrů, vyhlášen v roce 1975 tehdejším ONV Brno-venkov. Roste u vchodu do jeskyně Výpustek, takže je to jediný památný strom krasu, kolem kterého projde ročně skoro dvacet tisíc lidí — a skoro nikdo o něm neví.

Dvě aleje

Novodvorská alej — vítěz Aleje roku 2011

Sedmdesát lip srdčitých, k tomu jedna lípa velkolistá a jeden javor babyka. Obvody od 150 do 450 cm, výška 25 až 30 metrů. Vyhlášena 28. září 1994.

Dva důvody, proč je to nejzajímavější položka celého seznamu:

Zaprvé vyhrála první ročník ankety Alej roku v roce 2011. Ne z rozhodnutí úřadu, ale v hlasování veřejnosti.

Zadruhé ji zachránili dobrovolníci. Revitalizace proběhla v letech 2008 až 2012 ve spolupráci Správy CHKO s dobrovolnými aktivisty a byla financovaná zčásti z Programu péče o krajinu a zčásti z nadačního programu O2 Think Big. Je to zároveň jediný strom nebo alej na území CHKO, které Lesy ČR vedou jako Významný strom Lesů ČR.

Nejnáročnější na péči je úsek v osadě Nové Dvory, kde stromy stojí u lidí a nároky na bezpečnost jsou nejvyšší.

Jedovnická alej — 166 stromů podél silnice

Oficiálně stromořadí Lažánky–Jedovnice. Vyhlášena 14. října 1982 a je to obr: 72 jasanů ztepilých, 52 lip srdčitých (nejsilnější mají obvod až 480 cm a výšku 28 metrů), 16 lip velkolistých, 14 javorů mléčů a 12 javorů klenů. Do CHKO zasahuje jen její část.

Má ale problém, který je z auta dobře vidět: stojí podél silnice pro motorová vozidla se silným provozem. V minulosti se stromům odřezávaly kosterní větve ze strany od silnice, často neodborně. Výsledek je dvojí — zvýšené riziko houbových infekcí v ranách a nebezpečně vysoko posunuté těžiště stromů. V roce 2015 proto Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje realizovala projekt revitalizace: stromy v havarijním stavu se pokácely, zbytek ošetřil arborista a alej se dosadila.

O obci na konci aleje píšu v článku o Jedovnicích.

Kompletní seznam památných stromů

Čtyři z nich přibyly do seznamu poměrně nedávno, v roce 2011, a všechny leží v katastrech Suchdol v Moravském krasu a Vavřinec v Moravském krasu.

Kromě vyhlášených stromů vede Správa CHKO evidenci dalších jedinců mimořádných rozměrů, tvarů nebo stáří. Většina z nich roste přímo v obcích.

Kam se vyplatí zajít

Hruška u Zouharova závrtu je moje osobní doporučení. Stará hrušeň s obvodem 280 cm rostoucí u závrtu je přesně ten obrázek, kvůli kterému má smysl jezdit na krasové plošiny místo do žlebů — ovocný strom, který tam někdo nechal stát, a vedle něj díra, kudy mizí voda do podzemí.

Salmovy lípy připomínají rod, který Moravský kras formoval. Salmové vlastnili blanenské panství a jejich jméno nese i Salmova stezka mezi Macochou a Punkevními jeskyněmi.

Vavřinecká lípa je kousek od Vavřince, tedy obce, na jejímž katastru je vchod do Punkevních jeskyní a rozhledna Podvrší u Veselice.

Vilémovské lípy — sedm lip velkolistých ve Vilémovicích, v obci, na jejímž katastru leží samotná Macocha.

Časté otázky

Co znamená, že je strom památný? Je vyhlášený podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Je zakázáno ho poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji, a to včetně jeho kořenového systému. Každý takový strom musí být v terénu označen státním znakem, tady je označení doplněno ještě informační tabulkou.

Kdo se o ně stará? Ošetřování zajišťuje AOPK ČR, případně velcí vlastníci, u Jedovnické aleje to byla Správa a údržba silnic JMK. Ročně na to jde zhruba 70 tisíc korun — na 20 stromů a 2 aleje.

Jak je najdu? Většina má souřadnice v Ústředním seznamu ochrany přírody, který je veřejný. Aleje a stromy v obcích najdete snadno, ty v lesních porostech (Modřín troják, Habrůvecký smrk, Buk v Babickém lese) jsou na tom hůř a vyplatí se mít v mobilu mapu.

Proč se některé nechávají bez ošetření? Protože stojí v zapojeném lese, kde nikoho neohrožují. Správa CHKO tam raději jedná s vlastníky o prořezání okolního porostu, aby strom nestínily sousední stromy, neprosychala mu koruna a vynikl.

Zdroj: AOPK ČR, Rozbory předmětu ochrany CHKO Moravský kras (srpen 2017), kapitola 3.5 a tabulka č. 3. Rozměry a hodnocení stavu odpovídají roku 2017.