Proč do Punkevních jeskyní chodí méně lidí než v roce 1989

V roce 1989 prošlo Punkevními jeskyněmi 326 043 lidí. O čtyři roky později to bylo 183 931 a dnes se počet drží kolem 200 tisíc ročně. Zájem neopadl. V roce 1993 zavedla Správa CHKO limity návštěvnosti, protože jeskyně byly natolik poškozené, že na některých místech ubylo až 75 % krápníkové výzdoby. Proto se dnes do jeskyní chodí v menších skupinách s průvodcem a o víkendu v létě bývá vyprodáno. Vstupenky si proto rezervujte předem.

RYCHLÉ ODKAZY 📊 Čísla · 🔦 Co jeskyně poškodilo · 📋 Limity z roku 1993 · 🏛️ Kdo jeskyně spravoval · 🎟️ Co to znamená pro vás · ❓ Časté otázky

Kdo dnes čeká na lístek do Punkevních jeskyní, těžko uvěří, že v roce 1989 jimi prošlo skoro dvakrát víc lidí než teď. Jak je to možné, vysvětlují čísla Správy CHKO a důvody, proč se to muselo začít řešit.

Čísla

Správa CHKO Moravský kras vede návštěvnost zpřístupněných jeskyní od roku 1989. Několik vybraných let:

Pár věcí, které z tabulky vyčtete:

• Mezi lety 1989 a 1993 spadl počet návštěvníků všech jeskyní dohromady z 566 tisíc na 343 tisíc. Byla to doba velkých změn v celé zemi a v roce 1993 k nim přibyly i limity.
• Sloupsko-šošůvské jeskyně byly v letech 1997–2000 zavřené kvůli rekonstrukci. Po otevření měly v roce 2000 rekordních 62 643 návštěvníků.
• Balcarka byla v roce 2008 zavřená celý rok kvůli generální rekonstrukci.
• Výpustek je v tabulce až od roku 2010, veřejnosti se otevřel nedlouho předtím.

Novější čísla po jednotlivých jeskyních jsem v oficiálních přehledech nenašel. Punkevní jeskyně se ale podle průvodců i dál drží kolem 200 tisíc návštěvníků ročně a jsou nejnavštěvovanějšími jeskyněmi v Česku. Všechny zpřístupněné jeskyně v Česku dohromady navštívilo v roce 2025 asi 700 tisíc lidí.

Co jeskyně poškodilo

Správa CHKO to v rozborech území popisuje bez obalu. Jeskyně trvale poškodilo už samotné zpřístupnění na začátku 20. století: ražení štol, úpravy pro plavbu po Punkvě, změny podzemního toku, přesouvání jeskynních sedimentů. Nejvíc to odnesly Punkevní jeskyně, ale nevratné stopy nesou všechny zpřístupněné jeskyně.

Pak přišlo osvětlení. Silné halogeny, kabely natažené po skalních stěnách, světla zastrčená mezi krápníky. Okruhy byly zapojené tak, že se během prohlídky nedala zhasnout většina jeskyně.

A pak lidé. Na některých místech zjistili odborníci srovnáním fotografií z doby objevu se současným stavem až 75% úbytek krápníkové hmoty. Krápníky se olamovaly na suvenýry a ničily se dotykem. Krápníky rostou velmi pomalu, takže co zmizelo, už se nevrátí.

Dalším problémem je lampenflora: řasy a mechy, které rostou kolem světel. Odstraňují se roztokem chlornanu sodného, tedy silnou chemií, která ale poškozuje i původní jeskynní živočichy.

Limity z roku 1993

Až do konce roku 1992 neměla žádná zpřístupněná jeskyně v Česku závazné podmínky provozu od ochrany přírody. To se změnilo v roce 1993:

• Správa CHKO vydala první rozhodnutí o provozu Sloupsko-šošůvských jeskyní a Balcarky. Podmínky pro Punkevní a Kateřinskou jeskyni stanovil plán péče národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy.
• Pravidla určila počet lidí ve skupině, nejvyšší počet skupin za den a omezení kvůli zimujícím netopýrům.
• V roce 1996 přišlo nové rozhodnutí. Stanovilo počet průvodců na skupinu, rozdílné limity pro léto a zimu a pravidla pro osvětlení.
• V letech 1995–2000 se ve všech velkých jeskyních vyměnilo osvětlení: Balcarka a Kateřinská v roce 1995, Punkevní 1995–1996 a Sloupsko-šošůvské do roku 2000. Halogeny nahradila úspornější světla, kabely zmizely do podlahových kanálů a světla se dají ovládat po částech, takže nemusí svítit celá jeskyně najednou.

Krápníky dnes navíc chrání ochranné sítě nebo elektronický výstražný systém.

Kdo jeskyně spravoval

Většinu objevů a úprav na začátku 20. století financovala akciová společnost Moravský kras, provoz a výzkum jeskyň. Po druhé světové válce převzala jeskyně národní správa a pak řada státních organizací, z nichž nejznámější byla organizace Moravský kras, provoz jeskyní při ONV Blansko. V roce 1991 vznikla Správa českých a moravských jeskyní, od roku 2006 jeskyně provozuje samostatná Správa jeskyní České republiky.

Že jeskyně v 90. letech nešly do privatizace, je zásluha geologa Ladislava Slezáka. Jeho příběh máme v článku Muž, který zachránil moravské jeskyně před privatizací.

Co to znamená pro vás

• Vstupenky si rezervujte předem. Kapacita skupin je omezená a v létě o víkendech se Punkevní jeskyně vyprodávají kolem poledne. Jak na rezervaci, zjistíte v článku Vstupenky a rezervace.
• Na nic nesahejte. Ani na krápník, který vypadá nezničitelně. Mastnota z rukou zastaví růst a nechá na něm tmavou skvrnu.
• Respektujte zimní omezení. Kateřinská jeskyně je v zimě zavřená kvůli netopýrům a ostatní mají zkrácený provoz. Víc v článku Moravský kras v zimě.
• Kdo chce klid, ať jede mimo hlavní sezónu. Tipy máme v článku Moravský kras bez davů.

Časté otázky

Kolik lidí ročně navštíví Punkevní jeskyně? Kolem 200 tisíc. V roce 1989 jich bylo 326 043, v roce 2015 přesně 174 000.

Proč jsou v jeskyních limity návštěvnosti? Jeskyně byly turistickým provozem vážně poškozené, na některých místech ubylo až 75 % krápníkové výzdoby. Limity zavedla Správa CHKO Moravský kras v roce 1993.

Která jeskyně v Moravském krasu je nejnavštěvovanější? Punkevní jeskyně s plavbou po Punkvě. Jsou nejnavštěvovanějšími jeskyněmi v celém Česku.

Proč se v jeskyních nesmí sahat na krápníky? Mastnota z kůže zastaví jejich růst a zanechá skvrnu. A krápníky rostou tak pomalu, že škoda je prakticky trvalá.

Informace ověřeny k 10. 10. 2026. Zdroje: AOPK ČR, Rozbory CHKO Moravský kras (2017), kap. 4.11, tab. č. 32 Návštěvnost veřejnosti zpřístupněných jeskyní a text o provozu jeskyní; Treking.cz: Návštěvnost jeskyní v roce 2025; Punkevní jeskyně (Wikipedie).